Warning: Use of undefined constant minor - assumed 'minor' (this will throw an Error in a future version of PHP) in /nfsmnt/hosting1_1/3/8/388ca7f9-574c-4866-b077-7544978ab999/mince-medaily.com/web/wp-config.php on line 6
Čo napísali iní . . . - mince-medaily.com

Čo napísali iní . . .

Miesto pre články z novín, časopisov, internetových portálov a iných mediálnych zdrojov.
Články sú zoradené od najnovšieho a keďže je naším zámerom tieto texty uchovať natrvalo,
nájdete tu nielen odkazy na zdroj, ale aj citácie.

▸Rakušané našli zlatý poklad českých Keltů, má milionovou hodnotu

Rakouští archeologové nalezli nedaleko Lince keltský zlatý poklad v podobě 44 mincí. Mince pravděpodobně pocházejí z oblasti dnešních Čech, kdy žil keltský kmen Bójů.

keltské mince

keltské mince

Archeologové poklad nalezli na armádním pozemku u obce Hörsching. Mince byly těsně naskládány vedle sebe a nad sebou, což naznačuje, že byly původně uloženy v nějakém měšci, oznámilo podle agentury APA Hornorakouské zemské muzeum.

Hmotnost jedné mince činí 7,5 gramu, není na nich vyražen žádný motiv, obsahují jen kulovou vyvýšeninu. Numismatici a odborníci je nazývají mušlovité statéry, zastřešující lidový název je pak duhovka.
Nalezené zlaté mince pocházejí z mladší doby železné, přesněji pak z druhého či prvního století před naším letopočtem z oblasti dnešních Čech obývaných tehdy keltským kmenem Bójů.

Část z nich pak postupně pod tlakem nájezdů Germánů přesídlila na území dnešního Slovenska a Rakouska. Do Hörschingu, kde byly statéry nalezeny, se pak zřejmě dostaly díky obchodu.

Tržní hodnota nálezu činí 50 000 eur (přes 1,3 milionu korun), pro vědce ze zemského muzea má však objev mimořádný význam. S výjimkou několika ojedinělých nálezů je to teprve třetí objev pokladu z předřímské éry v Horních Rakousech a z epochy přechodu ze směnného hospodářství na peněžní.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/rakousko-bojove-mince-poklad-zlato-dug-/zahranicni.aspx?c=A160608_205503_zahranicni_aha

▸Cenný poklad se vrátil do Humpolce. Patřil zřejmě bohatému soukeníkovi

Mince, které náhodný kolemjdoucí objevil u Horních Rápotic na Humpolecku, jsou tento týden k vidění na výstavě v Muzeu Aleše Hrdličky v Humpolci. Poklad čítá více než 300 zlatých a stříbrných mincí uložených v hliněné nádobě. Podle odborníků patří k největším nálezům tohoto typu na Vysočině.

„Všech 341 zlatých a stříbrných mincí ražených mezi lety 1535 až 1642 bude umístěno za nerozbitným a neprůstřelným sklem. Hlídané budou i elektronickým zabezpečovacím systémem,“ potvrdila vedoucí muzea Dagmar Kluchová. Mince jsou zapůjčeny z havlíčkobrodského Muzea Vysočiny.

nájdený poklad

nájdený poklad


Kromě mincí „domácích“, tedy z habsburských zemí, je ze střední a východní Evropy zastoupeno Polsko, Sedmihradsko a množství různých knížectví a měst německých či švýcarských – například Augsburg, Wolfenbüttel, Norimberk či Basilej.
nájdený poklad

nájdený poklad

Západní Evropu zastupují především peníze z Nizozemí a Belgie a z území dnešní Francie. Středomoří reprezentují mince z různých oblastí Itálie, jako je Toskánsko, Lombardie, a nechybí ani Benátská republika. Nejexotičtější ražby patří osmanským sultánům.

Komu v minulosti mince patřily, není jisté. „Teorie či domněnka je taková, že mohly být majetkem některého bohatého humpoleckého soukeníka, který nechtěl mít peníze v době třicetileté války umístěné doma,“ vypráví Kluchová.

Nová výstava seznámí návštěvníky rovněž s dalšími poklady, které se na Humpolecku v průběhu let podařilo odkrýt. Jedním z nich je ten od Plačkova nalezený v roce 1933.
Výstavu Poklady Humpolecka je možné navštívit v sále muzea na Dolním náměstí v Humpolci až do neděle 29. května. Vstupenka stojí 20 korun.

Zdroj: http://jihlava.idnes.cz/muzeum-v-humpolci-vystavuje-poklad-minci-od-hornich-rapotic-pri-/jihlava-zpravy.aspx?c=A160524_2248461_jihlava-zpravy_mv

▸Mít je doma, byli byste bohatí. Bankovky a mince za milionové ceny

Některé bankovky, mince, medaile našich předků, mají dnes mimořádnou sběratelskou hodnotu. Většinou proto, že jich bylo vydáno nebo se dochovalo hodně málo. V aukcích jsou za ně zájemci schopni zaplatit obrovské sumy. Podívejte se, které jsou ty nejvzácnější.

Mohli jste ji vidět na nedávném veletrhu Antique. Unikátní československou státovku, podle odborníků nejvzácnější české platidlo vůbec. Pětitisícikorunu z roku 1919, která patří mezi nejméně dostupná československá platidla a jejíž dnešní hodnota se pohybuje mezi 3 a 5 miliony korun, nazývají svatým grálem.

Státovka (dnes bychom řekli bankovka, ale tehdy nebyla vydavatelem banka, ale nově vzniklý československý stát), pochází z první emise platidel Československé republiky a měla nejvyšší nominální hodnotou. „Tato první emise se po vzniku republiky realizovala narychlo, byla tedy technicky nedokonalá a měla jen omezené množství ochranných prvků. Proto byla napadena padělateli a stát již od roku 1920 začal stahovat z oběhu,“ vysvětluje Roman Veselý ze společnosti Aurea Numismatika, která pětitisícikorunu na veletrhu představila.
Ústředním motivem státovky je secesní portrét ženy. Autorem je slavný malíř Alfons Mucha. Vydáno bylo celkem 500 599 kusů, z nichž se během stahování z oběhu nevrátilo pouze 98 kusů.

„Dnes víme o 36 z nich, velká část je ve sbírkách zahraničních bank, které státovku dostaly v době platnosti jako bankovní vzory. V soukromých sbírkách je jen zlomek, proto lze říci, že se jedná o naše nejvzácnější platidlo,“ dodává Roman Veselý, podle něhož se v aukcích dražila zatím jen dvakrát, v 80. letech se prodala za 50 tisíc korun, na začátku 90. let za 500 tisíc Kč.
K vzácným kouskům patří také například nevydaná pětikoruna z dob Rakouska Uherska, jejíž hodnota se odhaduje na zhruba 1 a půl milionu korun. Také některé mince a medaile, vydávané k určitým příležitostem mají obrovskou cenu. Hodnotu až milion a půl má v současnosti dukát z roku 1938, Bylo raženo totiž jen 56 kusů. Přes sto tisíc korun stojí královský a císařský dukát vydaný Karlem IV. před rokem 1356.
Kolem milionu korun zaplatíte v aukci za padesátidukátovou medaili sv. Václava a k dostavbě katedrály sv. Víta od Josefa Šejnosty. Na další vzácné kousky se podívejte ve fotogalerii.

Zdroj: http://finance.idnes.cz/vzacne-bankovky-a-mince-historie-financi-ffk-/viteze.aspx?c=A160427_153521_viteze_kho

▸Výletnice poctivě odevzdala vzácnou zlatou minci z římské doby

Izraelská turistka našla na výletě ve východní Galileji vzácnou zlatou minci s portrétem císaře Augusta, který vládl Římu od roku 27 před naším letopočtem do roku 14 našeho. Mince je z pamětní série ražené za vlády císaře Trajána. Jde teprve o druhou nalezenou minci tohoto druhu.

Traján vládl do roku 117 našeho letopočtu a sérii nechal podle izraelských médií razit nedlouho před koncem své vlády. Věnoval ji památce svých předchůdců.

„Na rubové straně mince jsou symboly římských legií a Trajánovo jméno. Na líci není Trajánova hlava, jak by se dalo čekat, ale portrét císaře Augusta,“ sdělil numismatik Danny Syon, který pracuje v izraelském úřadě pro památky.

„Možná to dokládá přítomnost římské armády v této oblasti před 2000 lety, zřejmě v souvislosti s aktivitami stoupenců Bar Kochby v Galileji. Je ale velmi těžké určit to na základně nálezu jediné mince,“ odpověděl kurátor oddělení mincí v úřadě pro památky Donald Ariel na otázku, jak se mince dostala do Galileje.

Žold tři zlaté
Ariel také řekl, že z historických pramenů z té doby vyplývá, že „někteří římští vojáci dostávali vysoký žold v podobě tří zlatých mincí denně, což byl ekvivalent 75 stříbrných“.

„Protože měly vysokou cenu, nemohli vojáci za zlaté mince nakupovat na trhu, jelikož obchodníci za ně neměli dost drobných,“ vysvětlil Ariel.

Vzácný nález se podařil Laurii Rimonové z kibucu Kfar Blum. Se skupinou dalších turistů se vydala k archeologickému nalezišti v Galileji a cestou si všimla mince, která se zablyštěla v trávě. Pak zjistila, že jde o velmi starou minci. Průvodkyně skupiny Irit Zuková-Kovacsiová kontaktovala úřad pro památky, který na místo poslal odborníka.

„Nebylo snadné tu minci odevzdat,“ přiznala Rimonová. Úřad jí ale jako útěchu udělí děkovný certifikát, protože ne každý prý poctivě ohlásí nález starého předmětu.

Zdroj: http://www.novinky.cz/koktejl/397655-vyletnice-poctive-odevzdala-vzacnou-zlatou-minci-z-rimske-doby.html

▸V rybníce našli 100 kilogramů falešných dvoueurových mincí

Téměř 9000 kusů falešných dvoueurových mincí našli slovenští policisté tento týden v rybníce u města Veľký Šariš na východním Slovensku.

„V rybníce bylo nalezeno přes 8900 kusů mincí o celkové váze téměř 100 kilogramů,“ řekla televizi Markíza prešovská policejní mluvčí Jana Migaľová.

Podle televize na falešné mince v rybníce upozornil policii někdo z kriminálního prostředí. Rybník u obce byl několik dní ohrazen policejní páskou. Obyvatelé si původně mysleli, že policie zde našla mrtvolu. Obyvatelé vylučují, že by mince vyrazil někdo z města. „To pochybuji. Máme zde všelijaké odborníky, ale takové ne,“ řekl primátor města František Bartko.

Mince jsou už na první pohled falešné. Vnitřní část se dá od prstence oddělit a na rozdíl od originálu nejsou falešné mince magnetické. Při placení v obchodě by si však běžný člověk rozdílu nemusel všimnout. „Stovku si zkontroluji, ale mince jsem ještě nikdy nekontroloval,“ připustil místní obyvatel.

Televize Markíza konstatovala, že policistům se určitě nepodařilo vylovit z rybníka všechny mince. „Není vyloučeno, že rybník budou nyní obléhat hledači pokladů. Nalezené falešné mince však budou muset odevzdat na policii,“ upozornila televize.

Zdroj: http://www.novinky.cz/zahranicni/399354-v-rybnice-nasli-100-kilogramu-falesnych-dvoueurovych-minci.html

▸Mince z třicetileté války ležely v lese 400 let, nálezce odměnu nechtěl

Na tři desítky mincí skrýval „poklad“, který po čtyři století ležel v lese v Dřevohosticích na Přerovsku. Narazil na něj před nedávnem amatérský archeolog Martin Skříček, který externě spolupracuje s Muzeem Komenského v Přerově. Tam také mince prozatím skončily.
400

„Jádro nálezu tvoří devatenáct stříbrných dvanáctikrejcarů moravské ražby z roku 1620, další větší mincí je 24krejcar nově zvoleného českého krále Fridricha Falckého z mincovny z Kutné Hory, taktéž z roku 1620,“ popsal nález kurátor numizmatických sbírek Muzea Komenského Lubor Maloň.

„Jsou zde ještě dvě větší mince z nizozemského města Kampen a různé drobné mince z území dnešního Německa a Polska,“ dodal. Dá se tak odhadnout, že peníze pocházejí z dob počátku třicetileté války.

„Těžko říct, zda si je tam někdo uschoval, nebo zda je jen ztratil, ale ani v té době nešlo o příliš velký majetek. Pro srovnání, denní plat tesaře či jiného řemeslníka činil tři až pět krejcarů,“ nastínil Maloň. Situace v našich zemích v té době byla podle jeho slov dost chaotická.

Musíme uvažovat, zda mluvíme o době před porážkou na Bílé hoře, nebo po ní. Moravy se tato událost dotkla až s určitým časovým odstupem. Střídala se tady procísařská polská vojska se stavovskými. Dalo by se chápat, že mince někdo schoval před drancováním,“ podotkl Maloň.
401

Upozornil také na to, že mince pocházejí z doby, kdy se do nich při ražbě namísto stříbra přidávalo stále více mědi.
„U těchto konkrétních mincí je obsah stříbra asi padesát procent. Jejich hodnota byla nízká a takovéto ražby chtěl málokdo brát. Lidé dávali přednost kvalitnějším ražbám ze zahraničí,“ doplnil.

Nálezce nezajímala odměna, jen kde bude poklad vystaven

Mladý archeolog na mince narazil náhodou při návratu z jedné ze svých pochůzek. Mince se nacházely asi 20 centimetrů pod zemí v okruhu několika metrů.
„Martin Skříček s námi spolupracuje už od dob záchranného výzkumu renesanční zvonice v Dřevohosticích, kdy donesl svůj nález francouzské šavle z dob napoleonských válek,“ řekl o nálezci přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

Zdroj: http://olomouc.idnes.cz/v-lese-lezel-400-let-poklad-mince-nahodou-objevil-amatersky-archeolog-1pj-/olomouc-zpravy.aspx?c=A160308_2231035_olomouc-zpravy_stk

▸Úřednice našla na stavbě poklad, kilogramy zlatých a stříbrných mincí

Úřednice radnice Prahy 12 našla při dopolední prohlídce stavebních prací v jedné z části pražských Modřan téměř sedm kilogramů starých zlatých a stříbrných mincí. Hodnota pokladu byla odhadnuta na tři miliony korun.

poklad

poklad – nález mincí

Komu mince patřily, jasné není. Spekuluje se, že šlo o majetek židovské rodiny, jíž pozemek, kde byl poklad nalezen, patřil před druhou světovou válkou.
“Konkrétní místo ale nechceme zatím sdělovat. Neradi bychom, aby se sem okamžitě nahrnuli hledači pokladů,” uvedla mluvčí Prahy 12 Eva Burianová.
Nálezkyně si všimla, že po zahloubení lopaty bagru do jedné ze stěn výkopu se začaly sypat mince přímo na dno výkopu. Mince byly uloženy v keramické nádobě na ocet.

Nález byl okamžitě převezen na radnici. Tam bylo počítáním zjištěno, že poklad je složen ze 351 zlatých, 417 stříbrných mincí různých hodnot a několika stříbrných šperků.
Nejstarší mince je z 18. století
Podle archeologů byly mince vyrobeny v době od poloviny 18. století do doby před první světovou válkou. Stříbrné mince jsou rakouské, zlaté pak francouzské.
Místo nálezu archeology překvapilo. “Že se najde něco právě na tomto místě, ve svahu, to bychom nečekali,” uvedl archeolog Jan Jeřáb. Dodal, že historici nyní budou pátrat také po osudech rodiny, jíž mince patřily.
Konkrétní historická hodnota pokladu bude předmětem dalšího zkoumání. Předběžně se hovoří o třech milionech korun.
Celková hmotnost nálezu je šest a půl kilogramu. Podle starosty městské části Petra Prchala jde zřejmě o finanční prostředky patřící židovské rodině z doby před druhou světovou válkou, jíž pozemek patřil. Rodina později už neměla zřejmě možnost si zlato vyzvednout.
“Po přepočítání, zaprotokolování a zapečetění bude poklad uložen v bezpečnostní bankovní schránce a po prozkoumání numismatikem Národního památkového ústavu předán do muzea,” řekl starosta Prchal.
Zkrátka nemusí ale přijít ani žena, která mince našla. Podle nového občanského zákoníku patří nálezci desetina ceny nálezu.
Podle odborníků, které MF DNES oslovila, ale bude záležet na znalcích, zda do výsledné ceny započítají pouze cenu kovu nebo i hodnotu historickou. Ta by mohla být ještě vyšší. Úřednice by si tak mohla přijít i na několik stovek tisíc korun.

Zdroj: http://praha.idnes.cz/zlaty-poklad-v-modranech-08w-/praha-zpravy.aspx?c=A140303_162620_praha-zpravy_bur

▸Skončí 500 eurovka? ECB vyhodnocuje jej ďalší osud

500-eurovka by mohla skončiť. Dôvodom sú obavy, že slúži najmä na pranie špinavých peňazí a kriminálnikom.

Európska centrálna banka (ECB) vyhodnocuje ďalší osud 500-eurovej bankovky. Dôvodom sú obavy, že slúži najmä na pranie špinavých peňazí a kriminálnikom. Jej využitie pri platbe drahších nákupov je otázne, pretože ich ľudia väčšinou uhrádzajú elektronicky. Uviedol to člen predstavenstva ECB Benoit Coeuré. Informovala o tom agentúra Bloomberg.

“Kompetentné úrady majú čoraz väčšie podozrenie, že bankovka sa používa na nelegálne účely, čo je argument, ktorý nemôžeme dlhšie ignorovať,” povedal Coeuré v rozhovore pre dnešné vydanie Le Parisien.

Na otázku, či je ECB pripravená na radikálne rozhodnutie o budúcnosti bankovky, znova zopakoval svoje predchádzajúce vyhlásenie, že členovia predstavenstva “aktívne zvažujú túto otázku a rozhodnutie padne už čoskoro”.

Coeuré dodal, že bankovku v hodnote 500 eur si vyžiadali niektoré štáty eurozóny, ktoré chceli nahradiť svoje bankovky v pôvodnej mene s vyššou hodnotou novým platidlom zodpovedajúcej hodnoty. Zo začiatku sa tieto bankovky využívali pri väčších platbách, ale s rozvojom elektronických platieb a internetového bankovníctva strácajú veľké bankovky význam.

Coeuré na záver zdôraznil, že prípadné stiahnutie 500-eurovej bankovky nijako nesúvisí s menovou politikou centrálnej banky.

Zdroj:

http://ekonomika.sme.sk/c/20092355/skonci-500-eurovka-ecb-vyhodnocuje-jej-dalsi-osud.html#ixzz3zsHWWmpj

▸Na Pardubicku se našel poklad století, nálezce dostane až dva milióny

 

Čtyři sta stříbrných českých denárů z 10. století a další tři stovky jejich zlomků obsahoval hliněný hrnec náhodně nalezený v listopadu loňského roku na Pardubicku. Historici medievalisté, numizmatici i archeologové třeští nadšením a hovoří o pokladu století. Náhodný nálezce se může těšit na miliónovou odměnu.

529106-gallery1-6p4f9

„Změní se náš pohled na české mincovnictví desátého století, ale především čekám velký ohlas celoevropské odborné veřejnosti, už se nám hlásí badatelé ze Skandinávie a dalších evropských zemí. České stříbro bylo v té době jedním z významných exportních artiklů silného přemyslovského státu a takový nález prostě nemá srovnání,“ řekl Právu historik a dnes nejrespektovanější český numizmatik Petr Vorel.

„Takové peníze a v takovém množství nesloužily jako platidlo, ale byly především tím exportním artiklem a sloužily k platbám na úrovních knížecích dvorů. To stříbro má mimořádnou kvalitu,“ dodal Vorel. Odborníci oceňují vysokou úroveň ražby.

529108-original1-6azj0

Příběh tohoto pokladu, který zůstal na jednom místě přes tisíc let, nebude zřejmě nikdy dešifrován. To, že čekal na jednom místě na svého nálezce až do listopadu 2015, potvrdila nepřímo i archeoložka Kristýna Bulvová. Podle ní i střepy hrnce, ve kterém byly stovky stříbrných denárů uloženy, pocházely z doby, kdy byly tyto mince raženy.

529107-original1-659ur

Vedení muzea jednoznačně odmítá prozradit nejen to, kde byl poklad nalezen, ale nechce prozradit ani nic o totožnosti nálezce, ze kterého se právě stává milionář. „Takový poklad ocenit nejde. To je, jako bych chtěl ocenit svatováclavskou korunu. Hodnota je nevyčíslitelná.

Po dohodě s nálezcem jsme připraveni poskytnout mu dva milióny korun jako nálezné,“ prozradil Právu hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).

Jak se poklad našel, zůstane tajemstvím
Odborníci dokonce nechtějí ani prozradit, jak byl poklad nesmírné hodnoty nalezen a proč na něj nikdo nenarazil dřív. Odmítli jen, že by byl vykopán při stavebních pracích, k jeho nalezení nepomohl ani archeologický výzkum, nálezcem nebyl ani hledač pokladů s detektorem.

„Byl nalezen zcela náhodně na volném prostranství,“ řekl jen ředitel muzea Libánek a vrtěním hlavy odráží všechny žádosti o upřesnění.

Nalezený poklad přechází do majetku Východočeského muzea v Pardubicích. „Počítáme s velkou pozorností odborné veřejností nejen u nás, ale i v zahraničí. Jsme připraveni představit poklad veřejnosti v nové expozici přibližně v září, teď už se pracuje na přípravě a vydání katalogu,“ dodal ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek.

Zdroj:

http://www.novinky.cz/ekonomika/391722-na-pardubicku-se-nasel-poklad-stoleti-nalezce-dostane-az-dva-miliony.html

▸Keltové zanechali nad Berounkou poklad. Zmizel ve skrýších chudých

 

Když v roce 1877 šťastlivec našel na jednom kopci nad Berounkou poklad, nebylo překvapením, že naši zemi zachvátila zlatá horečka. Stovky zlatých mincí vykopal na keltském hradišti ve Stradonicích, které patří mezi neznámější archeologické lokality u nás.

Keltské oppidum neboli město bylo znovu objeveno už v roce 1818 a rozpoutalo tak zhruba dvousetletou archeologickou senzaci, která možná stále ještě nekončí, poněvadž země může vydat své další tajemství.

Pojďme se ovšem vrátit na úplný začátek, což znamená do časů okolo roku 150 před naším letopočtem. Keltové v té době chytali druhý dech, a tak stavěli velká města s infrastrukturou.

Oppidum Stradonice zabíralo rozlohu okolo 90 hektarů s předhradím a akropolí, jakýmsi centrem všeho dění, kde se scházela tehdejší elita a padala zde důležitá rozhodnutí. Hradiště mělo několik bran do všech světových stran, mnoho staveb, polozemnice i několik cisteren, kde se shromažďovala dešťová voda.

525961-gallery1-mqsl3

 

Podle jednoho z našich největších odborníků na Kelty Jiřího Waldhausera trval ekonomický vzestup hradiště asi sto let. Na oppidu si tehdejší lidé mohli pořídit výrobky od hrnčířů, kovářů, slévačů a samozřejmě šperkařů, nechyběly skleněné výrobky a korálky. Žili zde i specialisté na ražení mincí zlatých i stříbrných.

Na nejvyšším vrcholu oppida, akropoli, se nacházelo rovněž kultovní centrum. Nedaleko od něj v místě zvaném U Kříže byla nalezena dětská kostra a v cisterně rozmačkané lebky. Podle odborníků mohlo jít o kultovní místo, čemuž nahrává nález bronzových plastik nahého muže, jelena a stříbrného kance. Toto místo poznáte i dnes snadno. Je u něj dřevěný kříž, informační tabula a lavička. Keltské město zaniklo v letech 40–25 před naším letopočtem pravděpodobně pod vlivem Germánů.

Hradištěm vedou hned dvě naučné stezky. Je přístupné ze dvou stran od Nižboru, ale nečekejte, že uvidíte víc než pole, stromy, krásný výhled na středočeskou krajinu, a když budete mít štěstí, tak i nějakou zvěř.

Pozornějším návštěvníkům neunikne při cestě od obce Stradonice mohutný val či terénní náznaky hlavní brány oppida. Ta byla dvojitá, aby zahrnula vodní pramen.

 

Peníze zmizely ve skrýších

Po výstupu nahoru doprostřed pole se můžete vydat na severovýchod směrem k řece, odkud je malebný rozhled do okolí. Pokračovat lze k tajemnému místu pod křížem, od něhož je to pár kroků do centra hradiště.

Akropole je částečně zalesněná, ale kdo se chce vydat za relikty opevnění, určitě na něco narazí na srázu. Ostatní si mohou na tábořišti opéct buřty a při pohledu na sever přemýšlet nad šťastlivci, kteří tím směrem našli minimálně 200 zlatých mincí. Podle některých zdrojů jich však mohlo být až 700, tzv. duhovek ve tvaru mušle. Byly údajně v měšci a majitel je tam schoval v letech 90–70 před naším letopočtem.

V Národních listech číslo 214 ze srpna 1877 se píše, že chudí lidé často na poli kopali a nacházeli kosti. Vedla je k tomu prý pověst o velkém pokladu i občasné nalezení mince. Když 2. srpna kopal v poli dělník, našel rezavý hrnec, který otevřel motykou a vykřikl: „Bože, to je zlata!“ Uvádějí to Národní listy a doplňují: „Načež ostatní dělníci a jich ženy ihned přiběhli, zlaté peníze sebrali a s nimi rychle utekli domů, kde je ukryli.“

Na mincích byly podle novin vyraženy různé tvary jako meče, štíty, hlavy koní nebo draků. Kromě nich se našly i prsteny, jehlice, hroty nebo šípy.

Jak už jsme zmínili, po nálezu pokladu vzali lidé hradiště útokem. Několik stovek ziskuchtivých hledačů pátralo po čemkoliv zpeněžitelném. Narušili tak částečně pro archeology důležitá místa, naštěstí ne všechna.

Peníze na výzkum dal v roce 1929 T. G. Masaryk. Co se však při něm našlo, není úplně jasné. Archeologové v průběhu 200 let od objevení lokality našli mnoho předmětů, staveb a opevnění. Od mincí, šperků, různých nástrojů, keramiky, až po zbytky pecí. Celkově se odhaduje, že bylo nalezeno až 100 tisíc předmětů. Avšak stovky dalších sebrali různí sběrači a detektoráři, kteří měli štěstí i na zlaté a bronzové předměty.

 

Další poklady?

Při naší návštěvě jeden z detektorářů zkoušel své štěstí na poli. „Tady už se dá sotva něco najít. Myslím, že nějaké věci budou hlouběji v zemi, protože to tady zemědělci pořád přeorávají. Chtěl jsem si udělat hezké Vánoce, ale asi odejdu s prázdnou,“ konstatoval hledač pokladů.

Podle něj ale měli někteří štěstí. „Viděl jsem odtud krásnou zlatou květinu nebo opaskovou sponu. Archeologové nám jenom nadávají, že tady hledáme, ale oni sedí v kanceláři, místo aby se zvedli a šli to tady prokopat,“ konstatoval detektorář, nastavil přístroj a vydal se na poslední lán pole.

Kdo ví, zda má pravdu a země ještě skrývá předměty dávné minulosti, které si naši předci nestihli odnést a které zub času zatím ušetřil zkázy. Ti, kteří mají bohatou fantazii, si však vystačí s geniem loci tohoto pozoruhodného místa.

Zdroj:

http://www.novinky.cz/cestovani/389801-keltove-zanechali-nad-berounkou-poklad-zmizel-ve-skrysich-chudych.html

▸Rusko vydalo bankovku oslavující obsazení Krymu

 

Rusko ve středu vydalo novou bankovku věnovanou poloostrovu Krym, který loni vojensky anektovalo. Bankovka zřejmě rozhněvá Kyjev, který požaduje navrácení území, uvedla agentura Reuters.

526709-gallery1-psg2j

 

Nová storublová bankovka (35 korun) vyobrazuje přístav Sevastopol, kde kotví ruská černomořská flotila, a zámek „Vlaštovčí hnízdo“ na útesu poblíž Jalty.

Na bankovce vyvedené ve žlutých odstínech je také vodoznak císařovny Kateřiny Veliké, za jejíž vlády v osmnáctém století hranice ruského impéria pohltily i Krym.

Ruská centrální banka uvedla, že vydá 20 miliónů nových bankovek. Připojení Krymu již předtím oslavila vydáním desetirublové mince.

Krym, který od roku 1954 patřil Ukrajině, anektovalo loni v březnu Rusko za použití armády. Západní země v reakci zavedly protiruské sankce, které stále platí.

 

Zdroj:

http://www.novinky.cz/ekonomika/390154-rusko-vydalo-bankovku-oslavujici-obsazeni-krymu.html

▸Němci pátrají po zlatých mincích za 27 milionů odcizených v Praze

Do pátrání po zlatých mincích v hodnotě jednoho milionu eur (27 milionů korun), které byly podle německých médií ukradeny loni v září na veletrhu v Praze, se zapojila německá policie. Jeden z kufrů, ve kterém byly mince uloženy, se totiž prázdný našel v saském Lipsku. Napsal to portál deníku Mitteldeutsche Zeitung s tím, že německá policie hledá případné svědky.

Krádež se údajně odehrála 4. září na pražském veletrhu Sběratel. O dvacet dní později se v Lipsku našel jeden ze dvou kufrů, které zloději s mincemi ukradli. Na veřejnost se německá policie obrátila nyní.

„V obou kufrech, které byly v Praze odcizeny, bylo přes 1900 zlatých mincí z celého světa a přes 100 antických mincí, u těch se jednalo o římsko-byzantské a řecké zlaté mince,“ citovala rozhlasová stanice MDR mluvčí lipské policie Katharinu Geyerovou.

Po pachatelích policie zatím neúspěšně pátrá. Není vyloučeno, že zloději sbírku rozprodávají postupně po jednotlivých kusech. Pražský veletrh, kterého se loni zúčastnilo 230 vystavovatelů a přes 12 000 návštěvníků, je podle pořadatelů největším setkáním numismatiků, filatelistů a dalších sběratelů ve střední a východní Evropě.

Zdroj:

www.blesk.cz/clanek/zpravy-svet/366015/nemci-patraji-po-zlatych-mincich-za-27-milionu-odcizenych-v-praze.html?utm_source=blesk.cz&utm_medium=copy

Pridávame aj link na originál správu z Nemecka aj s niekoľkými fotkami:

www.mz-web.de/leipzig/suche-nach-dieben-in-leipzig-wo-sind-die-goldmuenzen-im-wert-von-einer-million-euro-,31429772,33474076.html

▸Tuny bankovek a mincí z dob komunismu skončily v peci a drtičce

Změna režimu přinesla v Československu kromě liberalizace cen i měnovou reformu. Bankovky, které po převratu pozbyly platnost, bylo třeba zlikvidovat. Ještě v roce 1993 bylo v trezoru Státní banky československé 18,5 milionu pětisetkorun, 7,5 milionu tisícikorun a 10 milionů stokorun.

Spalování probíhá v rotační peci při teplotě asi 800 stupňů, celou operaci musí provádět pracovníci Národní banky, konkrétně hlavní pokladny Praha. Bankovky házíme do pece a kontrolujeme tuhý odpad, který zbude po prvním spalování v rotační peci,“ uvedl v roce 1993 k postupu ničení peněz vedoucí hlavní pokladny ČNB Pavel Buksa.

Pálení bankovek byl způsob, který zpravidla souvisel s velkými peněžními změnami. Konkrétně s peněžními reformami a měnovými odlukami, kdy bylo v krátké době třeba zničit celé dosavadní oběživo, které bylo nahrazeno novým.

Neničily se ale jen papírové bankovky. V Česku postupem času skončila platnost desetníků a dvacetníků. Stroj v jablonecké mincovně ničil haléře rychlostí asi 300 tisíc mincí za hodinu.

Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/jak-se-nici-penize-0mz-/ekonomika.aspx?c=A151231_183641_ekonomika_rts

▸Za tieto mince kúpite byt. A majú ich milionári

Mince sú podľa najnovšieho prieskumu o našich milionároch obľúbenou formou investície. Zberateľom je aj Tomáš Jančo, šéf Pantheon Technologies.

Mince, veterány a výtvarné umenie je to, čím si naši dolároví milionári korenia život. A to, že ide v prvom rade o vášeň a v druhom o biznis, je jasné po prvej vete. Presvedčí vás o tom aj muž, ktorému učarovali československé mince.

29 % dolárových milionárov investuje do mincí

O minciach rozpráva s takou vášňou, že vám je jasné, že nejde o víkendového zberateľa alebo rýchlokvaseného investora. Tomáš Jančo má lásku k dejinám v krvi. A na prvý pohľad vidieť, že má tento dolárový milionár mince „ohmatané“ . A to dokonale.
K zberateľstvu sa dostal už ako dieťa. Ako to býva – túto náklonnosť takpovediac zdedil. „Vždy bolo okolo mňa veľa ľudí, ktorí niečo zbierali. Ale skôr šlo o známky,“ vysvetľuje svoje začiatky majiteľ softvérovej firmy Pantheon Technologies.

Otec zbieral známky, bankovky a mince. Zbierali aj strýkovia a… vznikla celkom slušná rodinná tradícia.
No aj Tomáš Jančo však chcel mať naozaj svoju zbierku. A preto začal od nuly. „Je to tak najlepšie,“ tvrdí. Mal vtedy sedem rokov. Áno, čítate dobre. Sedem.
„Dať dokopy niečo ucelené je to, čo ma na tom fascinuje.“

o89a9115

Kvalita, ktorá nemá obdobu

A uveríte mu každé jedno slovo – pretože vie presne, čo chce. A to je kúsok prvého Československa. Teda mincí z obdobia od roku 1918 až 1939. A ide si za svojím – buduje zbierku, ktorá nemá obdoby. Neveríte? „95 percent z toho, čo bolo vydané v prvej republike, je už doma,“ hovorí skromne. Hneď dodáva, že 80 percent nie je až také umenie zohnať. Problém, alebo vlastne zábava, prichádza vtedy, ak sa chcete približovať k tej stovke.

Ceny sú rôzne, bežné mince sa pohybujú v desiatkach eur. Pri tých vzácnejších, z ktorých existuje len pár kusov – tu už hovoríme o šiestich cifrách.

„Vlastne ani neviem, koľko mincí mám, nejde tak ani o počet, ale o kvalitu. Všetky mám uložené v zamatových škatuliach v banke.“ Väčšinou sa nimi kochá, keď prinesie ďalší úlovok. A to je teraz celkom často. „Skoro každý mesiac,“ hlási hrdo.

minciar

Elita na čakačke

Prečo práve obdobie slávnej prvej republiky? Pretože už v nich cítiť históriu a pritom to obdobie nie je nereálne ďaleko. A mali aj dobrú pôdu – na začiatku 20. storočia vznikal nový štát, ktorý potreboval novú menu, a to rýchlo. „Baví ma spoznávať príbehy, aj napríklad politické pozadie, ktoré v sebe nesú.“

A tie príbehy sú často raritné. Existujú totiž mince, na ktoré sa čaká roky. „A aj ja mám najbližších 30 rokov na to, aby som sa k nim dostal. Už aj vieme, kde niektoré sú. Spoliehame sa na tých dedičov, ktorí k tomu nemajú vzťah,“ smeje sa. Pretože práve takto sa na trhy dostávajú tie najvzácnejšie kusy – buď potrebujú ľudia peniaze, alebo k týmto veciam jednoducho nemajú vzťah.

Cieľ je jasný: múzeum

Tomáš Jančo si však tento kúsok histórie neplánuje nechať len pre seba. Má totiž jasný cieľ – dať dokopy pár zberateľov, ešte trochu vyšperkovať svoju zbierku a otvoriť v Bratislave múzeum. „V Česku ani u nás nie je nič, čo by ukazovalo túto časť našej histórie,“ vyhlasuje. Pohybuje sa totiž medzi zberateľmi, ktorí zveľaďujú svoje zbierky už skoro pol storočia a sú kusy, ktoré ešte verejnosť nevidela.
A jeho zberateľský sen? „Mám, ale bude to ťažké – boli vyrazené len štyri kusy. Ide o dukát z 1. republiky z roku 1937 – päťdukát. Je to asi najvzácnejšie, čo tu z tohto obdobia máme.“

o89a9043

Zdroj: http://style.hnonline.sk/preco-nie-138/za-tieto-mince-kupite-byt-a-maju-ich-milionari-621376

▸Zlatá minca, ktorá drží historický rekord: platila 700 rokov

V histórii sa to dialo nespočetnekrát. Mince z drahých kovov nahrádzali lacnejšie kovy.

Rekordmanom medzi mincami, ktorý si udržal sedem storočí nezmenený obsah zlata, je Stredoveký solidus, zlatá minca Byzantskej ríše, píše iDnes.cz.

Zľahčovanie mincí z drahých kovov, predovšetkým cestou znižovania obsahu zlata či striebra, možno z pohľadu histórie hodnotiť buď ako nežiaduce zásahy panovníkov vedené snahou zvyšovať vlastné bohatstvo a financovať vojny, alebo ako nakoniec neodvratný proces zvyšovania množstva peňazí v ekonomike v súvislosti s jej rastom pri objektívne obmedzenom množstve drahých kovov.

Mocná Byzantská ríša (395 – 1453 nl.), od roku 476 štátoprávne pokračovateľka Rímskej ríše, sa preslávila v peňažnej oblasti nebývalo pevnou menou. Stredoveký solidus, plnohodnotná zlatá minca, si uchovával stabilný zlatý obsah od 4. storočia až do 11. storočia, teda asi 700 rokov. To je historický rekord. Žiadny byzantský vládca sa vtedy neuchýlil k znehodnocovaniu, solidus totiž vedľa peňažných funkcií plnil úlohu symbolu moci a viery.

Ríša do 7. storočia získavala zlato predovšetkým z núbijských dolov. Núbijci príliš nechápali ochotu vymieňať napríklad soľ za niečo tak nepotrebné ako je žltý kov. Po obsadení tohto územia Arabmi bola jedným z hlavných dôvodov ďalších nespočetných vojen potreba získavať zlato z iných území.

Nekončiaca potreba zlata bola samozrejme spojená s potrebou vyššieho množstva zlatých peňazí v obehu ako prostriedku umožňujúceho peňažné transakcie v rastúcej ekonomike. Lenže limitovaná ponuka zlata, cez všetko zlato z vyhraných vojen, začalo neúprosne obmedzovať ekonomický vývoj ríše. Avšak ešte na konci 11. storočia bola Byzantská ríša pravdepodobne stále vyspelejšia ako Európa či Arabské krajiny. Svoj náskok ale už strácala.

Súboj mincí: silný solidus a slabý dinár

Existuje rad historických údajov, ktoré dokazujú, že jedným z hlavných dôvodov bola znižujúca sa “konkurenčná schopnosť” plnohodnotného Solidu v porovnaní s mincami na iných územiach, ktorým znižovali hodnotu.

Napríklad “inflačná politika” dinára, používaného na území dnešného Iraku, viedla k rozmachu a výraznému dobiehaniu Byzantskej ríše. Horšie mince začínali zvyšovať svoj podiel v obehu na úkor mincí hodnotnejších. Išlo o to, že menej hodnotné mince sa postupne stávali jediným obeživom, zatiaľ čo hodnotnejšie mizli z obehu a menili sa v poklad. V histórii peňazí túto skúsenosť poznáme pod termínom Greshamov zákon. Anglický finančník ho formuloval v roku 1558, obdobné skúsenosti však už skôr popísali matematik a filozof Nicole Orechoch či Mikuláš Kopernik.

Ekonomickú prevahu obdobne začali získavať severotalianské mestské štáty. Išlo o “monetizáciu” ekonomík v zmysle relatívne rastúcej peňažnej smeny a produktu sprostredkovaného v peniazoch na úkor ťažkopádne a neporovnateľne menej efektívnej naturálnej smeny bez peňazí.

Územie severného Talianska a Blízky východ patrili v oblasti finančníctva za najpokročilejšie. Práve tu sa rýchlo rozvíjali prvé úvery a vôbec počiatky bankového systému. A to opäť znamenalo relatívne zvyšovanie peňažného sprostredkovania.

Snahy o udržiavanie plnej hodnoty zlatých mincí sa ukázali ako kontraproduktívne. Potrebu ďalšieho zlata pre ďalší rozvoj možno dokonca považovať za jeden z hlavných dôvodov existencie vojen. Niektorí obhajcovia peňazí plne krytých zlatom sa aj v súčasnosti domnievajú, že obmedzenie ponuky peňazí množstvom zlata by viedlo k poklesu množstva vojen vo svete. Príklady z histórie ich však usvedčujú z omylu.

Zdroj:

http://finweb.hnonline.sk/spravy-zo-sveta-financii-126/zlata-minca-ktora-drzi-historicky-rekord-platila-700-rokov-925043

▸V Kolumbii našli potopenou galeonu s pokladem

V Kolumbii byl objeven vrak španělské galeony San José, na jejíž palubě by se měl nacházet poklad v podobě nákladu drahých kovů a smaragdů. O nálezu informoval kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.

Loď San José se potopila v roce 1708 v Karibském moři nedaleko opevněného přístavního města Cartagena. Patřila do flotily krále Filipa V., který bojoval proti Angličanům ve válce o španělské dědictví (1701-1714).

Loď byla podle Skynews objevena již 27. listopadu. Kvůli těžkým dělům, která měla na palubě, leží na mořském dně na boku.

Kolumbijský prezident s ohledem na náklad zlata a stříbra, který měla loď převážet, označil nález za „nejcennější poklad v historii lidstva”.

Odhaduje se, že loď vezla 11 miliónů zlatých mincí a šperků ze Španělskem ovládaných kolonií, které by – pokud budou vyloveny – mohly mít cenu v řádu miliard dolarů.

523625-original1-5io7z

Prohlášení kolumbijské vlády o nálezu lodi zveřejněné v pátek večer místního času se nijak nezmiňuje o právních sporech s americkou společností Sea Search Armada (SSA) specializujících se na hledání potopených vraků.

SSA už v roce 1981 tvrdila, že lokalizovala místo, kde se loď potopila. Tehdy SSA spolupracovala s kolumbijskou vládou a společně uzavřely dohodu o rozdělení veškerého zisku. Vláda ale později prohlásila, že jakékoli poklady z galeony budu patřit Kolumbii.

Zdroj:

www.novinky.cz/zahranicni/amerika/388419-v-kolumbii-nasli-potopenou-galeonu-s-pokladem.html

▸Nová dvadsiatka prinesie zásadnú novinku. Takto bude vyzerať

Nová bankovka je treťou zo série Európa, ktorá má postupne nahradiť pôvodnú sériu eurových bankoviek zavedenú v roku 2002. V novom sídle ECB vo Frankfurte ju predstavil šéf Európskej centrálnej banky Mario Draghi.

nova-bankovka-20-eur-2

nova-bankovka-20-eur

„Rovnako ako na bankovkách prvej série z roku 2002 sú aj na bankovkách série Európa zobrazené architektonické slohy z rôznych období európskych dejín, ako aj mosty a mapa Európy. Tieto prvky symbolizujú, ako spoločná mena spája ľudí v celej eurozóne,“ vysvetlila ECB.

Nová dvadsiatka však predstavuje podľa centrálnej banky zásadnú novinku v technológii výroby bankoviek. Dočkala sa totiž bezpečnostnej inovácie, okienka s portrétom v holograme. Pri pohľade na bankovku proti svetlu sa okienko spriehľadní a zobrazí sa portrét mýtickej Európy, ktorý vidno na oboch stranách bankovky.

hologram

Rovnako ako na nových bankovkách v hodnote päť a desať eur je aj na novej dvadsaťeurovke smaragdové číslo a portrét Európy vo vodoznaku.

Portrét Európy bol prevzatý z viac ako dvetisíc rokov starej vázy nájdenej v južnom Taliansku, ktorá je v súčasnosti vystavená v parížskom Louvri.

„Okienko s portrétom predstavuje zásadnú novinku v technológii výroby bankoviek. Je výsledkom práce Eurosystému, ktorej cieľom je zabezpečiť, aby boli eurové bankovky aj naďalej odolné proti falšovaniu,“ uviedol M. Draghi.

Bankovka 20 euro je jednou z najpoužívanejších nominálnych hodnôt eurových bankoviek. Bežne ju vydávajú bankomaty, prijíma ju väčšina predajných automatov a zariadení na výdaj lístkov a maloobchodníci jej pravosť často overujú pomocou menších zariadení,” informovala Európska centrálna banka.

Päťeurovka zo série Európa bola vypustená do obehu v máji roku 2013, desiatka v septembri 2014. Všetky tri nové bankovky sú vytlačené na bavlnenom papieri, keďže Európania podľa ECB uprednostňujú tradičné papierové peniaze. Ďalej sa počíta aj s výmenou bankoviek v hodnote 50, 100, 200 a 500 eur.

Zdroj: http://www.etrend.sk/ekonomika/do-obehu-mieri-nova-dvadsiatka-prinesie-zasadnu-novinku.html

▸Naša bankovka sa dostala medzi TOP 6 najkrajších na svete

CBxU.ceskoslovenska_stokorunacka_z_roku_1961
100 korún československých
Týmto skvostom sa v oboch krajinách platilo od 1. decembra 1962 až do rozpadu spoločného štátu.

Naša československá stokorunáčka z roku 1961 sa dostala medzi elitu. Významný odborník na moderné menu Thomas Hockenhull ju zaradil medzi 6 najkrajších bankoviek na svete. Celý rebríček zverejnili na webe britského periodika The Times.

Ako graficky a výtvarne najlepšie zvládnuté platidlo expert označil ekvádorskú bankovku z roku 1944, druhá skončila anglická mena v hodnote piatich libier z roku 1887. Na 3. mieste sa umiestnila nemecká 5 miliónová marka z roku 1923.

Bývalé spoločné platidlo napokon skončilo štvrté. Medzi 6 najkrajších mien sa dostal aj francúzsky frank z roku 1945 a americký dolár.

Týmto skvostom sa v oboch krajinách platilo od 1. decembra 1962 až do 7. februára, respektíve 31. augusta 1993. V tomto medziobdobí sa postupne zavádzali do obehu už vlastné meny Česka a Slovenska.

Zdroj: http://www.tvnoviny.sk/domace/1794991_nasa-bankovka-sa-dostala-medzi-top-6-najkrajsich-na-svete

▸Neuveriteľné šťastie farmára: Pri ničení krtincov našiel obrovský poklad!

Záhrada alebo sad vám niekedy môžu priniesť viac, ako len radosť z dobre vykonanej práce. Presvedčil sa o tom aj švajčiarsky farmár, ktorý našiel obrovský pokľad.
Švajčiarsky farmár narazil na hromadu starorímskych mincí pri likvidácii krtinca vo svojom čerešňovom sade. Viac ako 4000 mincí bolo v skvelom stave, informovala agentúra AP s odvolaním sa na švajčiarske úrady.

Úrady kantónu Aargau západne od Zürichu tvrdia, že archeológovia napočítali 4166 mincí, z ktorých najstaršia pochádzala z roku 274 pred naším letopočtom, keď bol rímskym cisárom Aurelianus. Mince sú prevažne bronzové, s vysokým, až päť percentným obsahom striebra. Numizmatik Hugo Doppler poznamenal, že mince sú v tak dobrom stave, že boli určite “stiahnuté z obehu hneď po tom, čo boli vyrazené”.

Expert poznamenal, že niektoré z nájdených mincí sú neznámeho typu. Ďalšie podrobnosti by mali byť známe v nasledujúcich mesiacoch.

Zdroj: http://www.cas.sk/clanok/336808/neuveritelne-stastie-farmara-pri-niceni-krtincov-nasiel-obrovsky-poklad.html

▸Objem bankovek a mincí poprvé překonal půl bilionu. Dominují tisícovky

JB506312_43

Celková hodnota bankovek a mincí v oběhu překonala ke konci minulého týdne poprvé 500 miliard korun, informovala v pondělí ČNB. Celkový počet bankovek a mincí v oběhu překonal dvě miliardy kusů. Nejvíce je v oběhu dlouhodobě tisícikorun a korunových mincí.
Ke konci loňského roku bylo v oběhu téměř 1,97 miliardy bankovek a mincí za téměř 468 miliard korun, vyplývá ze statistik České národní banka (ČNB).

„I přesto, že dochází k rozvoji bezhotovostního placení a zavádění nových způsobů bezhotovostních plateb, růst hodnoty peněz v oběhu nebyl zatím nijak zásadně ovlivněn. Roční výroba peněz neklesá, naopak stoupá v důsledku ekonomického oživení a větší potřeby peněz,“ uvedla ČNB.

Bez názvu

Podle centrální banky lze u bankovek a mincí v oběhu pozorovat růst dlouhodobě. V letech 1997 a 1998 ale počet stagnoval kvůli měnovým turbulencím. Například v polovině roku 2000 se na růstu hodnoty oběživa projevil pád Investiční a poštovní banky. A na konci roku 2008 bylo možné pozorovat extrémní výběry hotovosti, poté následovala dvouletá stagnace, uvedla Česká národní banka.

Zpráva též zmiňuje několik zajímavostí k oběživu bankovek a mincí. Například, od prvního dne, kdy začala platit česká měna (8. února 1993), vzrostlo oběživo z původních 28,1 miliardy korun o 473,1 miliard korun.

Pokud by všechny bankovky evidované v oběhu byly položeny podélně jedna za druhou, vznikl by pás o délce 63 tisíc kilometrů. Bankovky a mince položené vedle sebe by vytvořily pás o délce přes 100 tisíc kilometrů. Součet hmotnosti všech mincí, které jsou aktuálně v oběhu, je přes 8500 tun. Tímto materiálem by se naplnilo 425 vagónů po 20 tunách.

Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/hodnota-bankovek-a-minci-v-obehu-poprve-prekonala-500-miliard-korun-pyw-/ekonomika.aspx?c=A151116_112402_ekonomika_rts

▸ Mariánský most se ocitl na zlaté minci, v sérii ČNB symbolizuje dnešek
Česká národní banka vydala pamětní minci zobrazující Mariánský most, nejvýraznější novodobou stavbu Ústí nad Labem. Banka tím zakončila sérii deseti pamětních mincí s názvem Mosty, jež vycházela od roku 2011. Tematické cykly mincí nechává banka razit, aby připomněla významná technická, kulturní či umělecká díla.

Bez názvu

„V každé sérii jsme chtěli končit něčím, co symbolizuje kus dneška. Abychom si nepřipomínali, že jen předkové něco uměli, ale že i my jsme něco předvedli. V tomto smyslu je Mariánský most asi nejimpresivnějším mostem, který v posledních dekádách vznikl,“ řekl při úterní prezentaci nové mince guvernér ČNB Miroslav Singer.

Sám kolem Mariánského mostu, který posbíral řadu prestižních cen, často projíždí. „Myslím, že je skutečně krásný, odlehčený, dynamický. Je to monumentální moderní stavba, která nádherně podtrhuje protiváhu Mariánské skály a celého toho místa,“ poznamenal Singer.

Za zařazení do série Mosty ale Mariánský most architekta Romana Kouckého nevděčí jen svému vzhledu a nedávnému vzniku, ale i své poloze. „Jedním z kritérií bylo i spravedlivé rozmístění na území České republiky, tak aby prezentace mincí mohly proběhnout v rámci celé republiky,“ uvedla Eva Dvořáková z Národního památkového ústavu, která na výběru mostů spolupracovala.

Mariánský most se symbolicky zařadil vedle gotického mostu v Písku, renesančního mostu ve Stříbře či dřevěného mostu v Lenoře, které se na mincích objevily v minulých letech.

Banka vybrala návrh, který u komise skončil až třetí

O zobrazení Mariánského mostu na pamětní minci se ve veřejné soutěži utkalo 18 výtvarníků. Návrhy posuzovalaKomisepro posuzování návrhů na české peníze, výtvarná řešení měla sádrovou podobu. Bankovní rada ale nakonec využila svého práva a zvolila návrh výtvarníka a pedagoga Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborná školy v Jablonci nad Nisou Vojtěcha Dostála, který u komise skončil až třetí.
„Důvod byl krásný nápad propojit dvě stěny mince dohromady lany. Na jedné straně mince mít pilíř a na druhé skálu. Tohle řešení nejlíp odráží tu monumentalitu, rozvrstvenívahskály a mostu,“ zdůvodnil finální volbu Singer.

Původně měl přitom návrh vypadat jinak. „Nejdříve jsem nakreslil na rub celý most. Když jsem si to ale zkusmo zmenšil na velikost mince, zjistil jsem, že most je málo výrazný,“ vysvětlil Dostál, jak se propracoval k finální podobě.

Na návrhu pracoval čtyři týdny. „Na internetu jsem hledal pěkné fotky, kde bych našel všechny detaily. Potom jsem objevil fotku, která mě navedla na nápad dát naproti pylonu Mariánskou skálu a tím to vyvážit,“ přiblížil Dostál.

Minci uložila primátorka do trezoru, ukáže ji na požádání

Banka nechala minci s nominální hodnotou pět tisíc korun vyrazit v České mincovně v Jablonci nad Nisou, do oběhu vyslala 9 700 kusů. Zakoupit si je může kdokoliv u smluvních partnerů ČNB, které lze najít na webu banky.

Mince vyšla ve dvou provedeních, v běžné kvalitě je k dostání za 14 936 korun a ve špičkové kvalitě s leštěným polem a matovým reliéfem za 15 336 korun. Jedna mince váží 15,55 gramu, na výrobu 9 700 mincí Mariánského mostu se využilo 150 kilo zlata.

Za Ústí nad Labem převzala minci primátorka Věra Nechybová. „Že se symbol našeho města dostal do edice zlatých mincí, je pro nás prestižní záležitostí,“ uvedla. Minci uloží do trezoru magistrátu, v budoucnu ale nevylučuje její vystavení.

„Myslím, že by to bylo vhodné. Každopádně pokud někdo přijde a projeví zájem ji vidět, nebudeme mu bránit,“ poznamenala Nechybová.

 

Příští rok začíná Česká národní banka razit novou sérii deseti mincí, na kterých budou hrady.

Zdroj:http://usti.idnes.cz/mariansky-most-na-zlate-minci-serie-cnb-d9e-/usti-zpravy.aspx?c=A151013_2198225_usti-zpravy_alh
text


Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /nfsmnt/hosting1_1/3/8/388ca7f9-574c-4866-b077-7544978ab999/mince-medaily.com/web/wp-includes/class-wp-comment-query.php on line 399

Pridaj komentár