This topic contains 6 replies, has 4 voices, and was last updated by 
Helios 7 years, 10 months ago.
-
Posts
-
Občas tlačou prebleskne správa, že tam a tam sa našiel zlatý či strieborný poklad väčšinou plný mincí alebo naopak stratila sa (ukradli) vzácne mince z múzea… Tak som si povedal, že táto téma môže zaujať viacerých…
Úřednice našla na stavbě poklad, kilogramy zlatých a stříbrných mincí
Úřednice radnice Prahy 12 našla při dopolední prohlídce stavebních prací v jedné z části pražských Modřan téměř sedm kilogramů starých zlatých a stříbrných mincí. Hodnota pokladu byla odhadnuta na tři miliony korun…To sa mne stať nemôže
Treba sa zamestnať ako úradníčka v Prahe 12 😀
Asi bude veľa takých nálezov, keď sa budú búrať staré budovy. Cez vojnu bolo odvlečených veľa židov, ktorí nemali možnosť vyriešiť inak úschovu svojich hmotných rezerv. Čo myslíte, aký pomer je tých, čo to nahlásia voči tým čo si poklady nechajú a rozpredajú?
Článok je vložený aj v “Čo napísali iní…“
Kauza stará dva roky odložená ad acta – páchateľ neznámy, minca sa nenašla…
Záhada mince ztracené z muzea trvá
Olomoucké arcibiskupstvo zapožičalo v septembri 2013 Sliezskemu zemskému múzeu v Opave na výstavu jedinečný guldiner vratislavského biskupa (Wrocław) Jána V. Turza z roku 1508. Lenže keď sa v marci 2014 mala minca vrátiť do Olomouca, nastalo zdesenie. Cenná mince z kancelárie námestka pre spoločenské vedy záhadne zmizla. Pracovníci múzea hľadali, ale neúspešne. Až po dvoch mesiacoch nahlásili prípad na políciu !!!V rokoch 1499-1506 razila rodina Turzovcov guldinery aj v kremnickej mincovni (Huszar 794-799). Finančník a banský podnikateľ Fugger získal Jánovi III. Turzovi od Wladislava II. Jagelovského prenájom kremnickej komory. S funkciou komorného grófa sa dostala do jeho rúk nielen prevádzka kremnickej mincovne, ale aj ratifikácia zlata a striebra.
Ján III. Turzo mal 8 detí a jedno z nich – Ján V. Turzo sa stal práve vratislavským biskupom. V roku 1495 Turzovci spolu s Fuggerovcami založili podnik “Ungarischer Handel”, neskôr nazývaný “Neusohler Kupferhandel”, ktorý sa postupom času stal najväčším výrobcom a obchodníkom s meďou na svete a jednou z prvých kapitalistických firiem sveta. Zanikla ako súkromná spoločnosť roku 1525, kedy ju prevzal kráľovský dvor.
Moc komorného grófa zvýrazňuje obraz mince a najmä nápis „Kremnicz Turso“. Guldinery razili zo striebra alebo zlata. Podľa mňa sú to najkrajšie mince v histórii kremnickej mincovne.
Izraelská turistka našla doteraz unikátnu mincu
Izraelská turistka našla rímsku mincu, ktorá je takmer 2000 rokov stará a je iba druhá svojho druhu na svete. Minca z obdobia okolo roku 107 nášho letopočtu, nesie obraz rímskeho cisára Augusta, ale bola razená za cisára Trajana. Jedinú takúto mincu malo vo vlastníctve Britské múzeum ! Ja som mal to šťastie a videl som ju (pozri foto 😉
Pani Rimon bola na turistickej túre s priateľmi vo východnej Galilei, keď sa objavila lesklý predmet v tráve. Sprievodca skupiny následne kontaktoval Izraelský pamiatkový úrad (IAA), ktorý prišiel do dvoch hodín !
Danny Syon, senior odborník IAA povedal “je to vzácnosť na svetovej úrovni. Minca bola súčasťou série nostalgických mincí razených cisárom Trajanom venovaných rímskych cisárom, ktorí vládli pred ním”.
Záverom už len dodám, že napr. v aukcii Dix Noonan Webb sa 22.septembra 2014 vydražila ako položka 3499 extrémne vzácna minca – Aureus cisára Augusta z obdobia 27-18 p.n.l. za rekordných 400.000 GBP (500.000 EUR) + poplatky aukčnej spoločnosti !
Zdroj: BBC News
Při opravě domu našli manželé stovky mincí starých půl tisíciletí
Při rekonstrukci starého domu našli manželé v Nové Vsi u Chotěboře poklad. V místnosti nad kamenným sklepem objevili keramickou nádobu s více než sedmi sty mincí z poloviny 16. století. Podle archeologů jde o velmi cenný nález, který ilustruje peněžnictví své doby.
Pokud někdo hledá poklad, největší šanci ho najít, má zřejmě na Vysočině. Už popáté během posledních deseti let, z toho potřetí v uplynulých dvou letech, se podařilo objevit cenný nález. Tentokrát se šťastným nálezcem historických cenností stali manželé v Nové Vsi u Chotěboře.
Ti v obci rekonstruují starší stavení. Když se dostali do původní místnosti nad kamenným sklepem a kopali v podlaze, doslova se jim poklad vysypal k nohám. „Objevili keramickou nádobu, v níž bylo 742 stříbrných mincí z poloviny 16. století,“ uvedl archeolog havlíčkobrodského Muzea Vysočiny Aleš Knápek.Podle něho šlo o podobně starou část domu. I když bylo stavení v minulosti několikrát opravováno, nikdy se práce nedotkly původní místnosti nad sklepem. „Je obdivuhodné, že v domě byl poklad schovaný tolik let,“ podivil se.
Všechno jsou to platidla, která používali běžní lidé té doby
Nálezci nic nezatajovali a na místo přivolali archeology. Ti si poklad převzali a v brodském muzeu nyní nález čistí, evidují a zkoumají.
Převážná část mincí jsou pražské groše a půlgroše. Zastoupena je ale i cizí měna v podobě krejcarů z vídeňské mincovny nebo mince pocházející z Curychu či z německého Nordheimu.
„Soubor ilustruje peněžnictví českého státu. Jsou to platidla, se kterými se setkal v té době běžný člověk. Tyto mince kdysi sloužily stejně, jako dnes bankovky,“ konstatoval Knápek.Jakou hodnotu nález bude mít, dosud není známo. Ocenit mince musí zkušený numismatik, obvykle to dělá puncovní úřad. Stanoví tržní i kulturně-historickou hodnotu.
„Co do množství mincí je to zatím největší poklad, který se v regionu podařilo objevit. Pro naše muzeum i velmi vzácný, protože mince z poloviny 16. století ve sbírkách dosud v takovém zastoupení nemáme,“ zhodnotil brodský archeolog.Kraj loni schválil odměny ve výši 15 procent tržní ceny nálezu
Odhadnout cenu si však netroufl. Pro srovnání, předloňský nález více než tří set zlatých a stříbrných mincí z doby třicetileté války od Horních Rápotic na Pelhřimovsku byl ohodnocen na více než tři miliony korun (o jeho nálezu čtěte zde). A poklad s 284 mincemi z 15. až 17. století objevený loni na jaře u Ujčova na Žďársku na téměř tři čtvrtě milionu (více o něm zde).
Nálezce, pokud o to požádá, bude mít nárok na odměnu. Má na ni zákonné právo, nicméně podle památkového zákona by měl dostat jen podíl z ceny kovu, což je zlomek hodnoty pokladu. Kraj Vysočina proto už loni nálezcům výše zmíněných pokladů odměnu navýšil na 15 procent jejich tržní hodnoty (o odměnách za nalezené poklady jsme psali zde).Po očištění, ocenění a zaevidování bude poklad zařazen do depozitáře havlíčkobrodského muzea. A bude také představen veřejnosti. „Chtěli bychom ho vystavit mimo výstavní plán, který samozřejmě s žádným takovým nálezem nepočítal,“ pravil Aleš Knápek.
You must be logged in to reply to this topic.
